Skip to main content

 INOVACE DLE STRATEGIE 2030+

Didaktická dílna FP TUL pracuje s klíčovým vládním dokumentem, kterým je Strategie 2030+. Podle S2030+ stavíme moderní školní vzdělávací program ve spolupracujících školách, aby se staly modelovými příklady pro zlepšování vzdělávacího procesu v České republice. Nově integrované předměty jsou vedeny inovativními týmy učitelů a ředitelů (pedagogických lídrů), o něž Didaktická dílna pečuje a nabízí jim dlouhodobý koučing.

Kompetenční výchovně-vzdělávací předměty

MAPA

Integrovaný kompetenční předmět

  1. Předmět je určen pro třetí ročník gymnázia.
  2. Z povinné hodinové dotace vzdělávacího oboru zeměpis, dějepis a základů společenských věd jsme vymezili jednu vyučovací jednotku pro ustavení kompetenčního předmětu.
  3. Zbylá hodinové dotace probíhá ve standardních vyučovacích jednotkách a je vedena jinými učiteli.
  4. Tři jednotky (D, Z, ZSV) jsme postavili k sobě do tříhodinového bloku.
  5. Každá skupina má maximálně dvacet studentů, aby mohla být splněna podmínka pro zdárný nácvik kompetencí.
  6. Blok je rozdělen na dvě části. Mezi skupinami, které probíhají synchronně, je možný inspirační přechod, aby dvě pracovní skupiny spolupracovaly.
  7. Jedna část bloku je vyučována tandemem učitelů (Z-D) hovořících česky; druhá část bloku je vyučována tandemem učitelů (D-ZSV) hovořících anglicky.
  8. Vyučovací kompetenční blok jsme nazvali Mapa.
  9. „Mapa“ je tedy nový výchovně-vzdělávací předmět, v němž se jednotlivá témata daných oborů kladou na sebe, aby byla vidět jejich souvztažnost.
  10. Proč „Mapa“? Samotné RVP G určuje, že jedním průřezovým tématem, které musí škola splnit, je Mapa evropských a globálních souvislostí.
  11. Propojili jsme jednotlivé výstupy z RVP G z jednotlivých oborů do funkčního celku. Zjistili jsme, že se jednotlivé výstupy často velmi prolínají.
  12. Napsali jsme v týmové spolupráci interdisciplinárního inovativního týmu nové ŠVP, kde se témata vzájemně podporují, doplňují a ukazují v souvislostech.
  13. „Mapa“ vnáší do školy aktuální témata.
  14. Témata jsou volena tak, aby odkryla odpovědi na otázky týkající se „tady a teď“.
  15. Tříhodinový kompetenční blok je veden formou dílny. Třída je vybavena tak, aby se žáci mohli cvičit v prostředí podporující kompetenční učení.
  16. Blok má skupinovou dynamiku – jsou zvoleni lidří skupin; každá skupina má své role.
  17. Předmět má vypracovanou metodiku hodnocení.
  18. Skupině je představen problémový úkol, jímž je na zadní straně vyučovací místnosti sestavit velkoformátovou mapu Evropy s přilehlými limitními oblastmi tak, aby se žáci orientovali v jednotlivých tématech.
  19. Součástí nabývání kompetencí je zodpovědnost žáků za svůj vlastní rozvoj a současně pokrytí jejich potřeb, zájmů.
  20. Kompetenční předmět umožňuje žákům vyniknout v jejich talentu a profesním směřování; ukáže jim cesty, kterými by se do budoucna mohli vydat.

TEXTOVÝ EDITOR – DÍLNA PSANÍ

Integrovaný kompetenční předmět
  1. Předmět je určen pro čtvrtý ročník gymnázia.
  2. Z povinné hodinové dotace vzdělávacího oboru český jazyk a literatura a oboru anglický jazyk a literatura jsme vymezili po jedné vyučovací jednotce pro ustavení kompetenčního předmětu.
  3. Zbylá hodinová dotace probíhá ve standardních vyučovacích jednotkách a je vedena jinými učiteli.
  4. Dvě vyčleněné jednotky (ČJL a AJ) jsme postavili k sobě do dvouhodinového bloku.
  5. Každá skupina má maximálně dvacet studentů, aby mohla být splněna podmínka pro zdárný nácvik kompetencí.
  6. Mezi skupinami, které probíhají synchronně, je možný inspirační přechod, aby dvě pracovní skupiny spolupracovaly.
  7. V předmětu provázejí problémovým úkolem dva učitelé v tandemu. Jeden učitel je češtinář, druhý angličtinář. Výhodou v této situaci je, když je druhou aprobací učitelů ještě další jazyk a také informatika.
  8. Napsali jsme v týmové spolupráci interdisciplinárního inovativního týmu nové ŠVP, kde se témata vzájemně podporují, doplňují a ukazují v souvislostech.
  9. Vyučovací kompetenční blok jsme nazvali Textový editor z toho důvodu, neboť editorem je člověk, který vydává své vlastní autorské (ale i skupinové) texty, z nichž mnohé jsou určeny přímo k publikaci ve veřejném prostoru.
  10. Předmět Textový editor probíhá v dílně psaní, v tzv. skriptoriu.
  11. Žáci ve skriptoriu pracují se zdroji v českém i globálním jazyce (i v jiných jazycích), vyhledávají informace, které uplatňují při kreativním zpracování textového zadání.
  12. Textová zadání jsou ve své výstupní formě písemná i ústní, v jazyce mateřském i globálním (cizím).
  13. Pro ukládání písemných textů (včetně grafických náčrtů, kreseb, schémat výrobních procesů atp.) slouží sdílené dokumenty. Žáci se učí pracovat v softwaru pro tvorbu textu, pro editaci textů, pro zalamování textů; pracují s nástroji pro korekci pravopisnou i stylistickou; uplatňují elektronická nástroje pro nápovědu z databází slovníků různých typů. K dispozici je samozřejmě tiskárna pro možnost tisku na velký barevný formát pro nutnost náhledu určitého typu publikace (newsletter, časopis, plakát, poutač atp.).
  14. Pro práci s mluvenými texty je ve škole zřízeno podcastové studio, které spravují sami studenti, umí ho ovládat, nastavit, škálovat. Jsou vedeni k práci se zvukovou stopou, pracují v elektronické střižně, jsou schopni zvuk i video editovat a publikovat v patřičné grafické, zvukové, obrazové kvalitě.
  15. „Textový editor“ vnáší do školy aktuální témata, i témata odborná, která se vyjevují jako obsahy povinných vzdělávacích oborů.
  16. Témata jsou volena tak, aby odkryla odpovědi na otázky týkající se „tady a teď“.
  17. Zpracování témat vede žáky ke kompetenčnímu rozvoji. Tento kompetenční rozvoj je komplexní, neboť se v sobě kombinuje různé kompetence a navíc se opírá o další kompetenčně ustavené integrované předměty ve škole.
  18. Zadání do Textového editoru posílají všechny ostatní výchovně-vzdělávací předměty. Každý textový výstup má tedy dvě složky: složku formální a složku obsahovou, které jsou součástí hodnocení.
  19. Studenti nemají předem dán striktní pracovní plán, v jakém pořadí budou svá textová zadání plnit; jsou ovšem určeny uzlové body, v nichž musí míst žáci splněno určité penzum práce. Je na nich, jak si práci rozvrhnou a jak se tím naučí rozplánovat plněné problémového úkolu v omezeném čase.
  20. Předmět má vypracovanou metodiku hodnocení, která vychází z ustavených kritérií.
  21. Významnou složkou hodnocení je vzájemné hodnocení textových výstupů v rámci jedné dílny (skupiny). Tím pádem se prostředí skriptoria proměňuje pravidelně v dílnu čtení, kde je podpořeno kritické myšlení a správná interpretace čteného i poslouchaného textu, a to v obou jazycích.
  22. Problémovým úkolem je splnění povinného textového penza, které si s sebou žák nese jako výbavu k maturitní zkoušce z českého i cizího jazyka, k přijímacím zkouškám na vysokou školu a je vybaven kompetencí „zdatný tvůrce textů“ pro své studium na vysoké škole.
  23. Zároveň se žák stává zdatným mluvčím, neboť v textovém editoru prošel výcvikem své vlastní kompetence mluveného slova, což mu následně pomůže při dalším studiu i do života.

GEOMETRICKÝ PROJEKT

Derivovaný kompetenční předmět

  1. Z oblasti (oboru) Matematika jsme vyčlenili specifickou tematickou oblast, kterou bylo řešení eukleidovských konstrukcí, čili řešení úloh pomocí pravítka a kružítka.
  2. Učivo bylo seskupeno tak, aby pokrývalo celou oblast gymnaziálního vzdělávání v oblasti konstrukčních úloh.
  3. Vzniká samostatné téma, které se v průběhu dalších let promění v samostatně stojící předmět.
  4. Téma je vyučováno intenzivně v projektových dnech.
  5. Pro téma je vybrána forma didaktické dílny.
  6. Úlohy jsou zadány komplexně tak, aby byla snáze patrná jejich provázanost.
  7. Práce v dílně je dělena skupinovou dynamikou.

DIDAKTICKÁ DÍLNA

Kompetenční vyučovací forma
  1. Dílna je kreativní výchovně-vzdělávací prostředí, které se zaciluje na rozvoj žákovských kompetencí dle Strategie 2030+.
  2. Prostředí dílny porušuje klasické rozvržení školního nábytku. Je zde kladen důraz na hnízda či na pracovní ostrůvky; pracuje se na velkých plochách.
  3. V dílně je umožněn svobodný pohyb všech zúčastněných.
  4. V dílně Mapa stojí učitelský tandem.
  5. Dílna je vybavena základní technikou, na níž se žáci učí pracovat jako s nástroji podporujícími poznání: kvalitní barevná tiskárna, barevné tonery, spotřební kancelářský materiál, počítače či tablety (žáci si mohou nosit vlastní), nástěnky, barvy, řezačky, velkoformátové papíry o vysoké gramáži, připojení k internetu.
  6. Prostředí dílny má svou spotřebu, která je omezena žákům na školní rok. Žáci jsou vedeni k regulaci spotřeby, její kontrole a jsou nuceni se ke svěřenému majetku i spotřebnímu materiálu chovat se zodpovědností tak, aby si udrželi podmínky pro úspěšné zpracování problémového úkolu.
  7. Dílna má svůj web nebo sociální síť.
  8. V dílně se pracuje tak, aby byl redefinován vzdělávací cíl dle metody SAMR.
  9. Dílna může mít průběh celoroční v povinném nebo povinně-volitelném předmětu, anebo může být ustavena dočasně pro projektově vedené téma

SKUPINOVÁ DYNAMIKA

Týmová kooperativní činnost

  1. Pro práci na dlouhodobém úkolu, ať již v dílenském prostředí či v tradičně vedeném vyučování, lze úspěšně dynamizovat žákovskou skupinu při splnění určitých podmínek.
  2. Práce ve skupinách musí být zaměřena na dlouhodobý dílčí úkol v určitém období (týden, měsíc, pololetí ad.).
  3. Skupina (třída) je rozdělena do homogenních skupin, v nichž se opakují jednotlivé role (mluvčí, kreslíř, síťař, grafik, textař, nástrojař atp.).
  4. Do jednotlivých rolí se studenti ustaví sami tak, jak jim daná činnost nejvíce konvenuje. Mohou se v rolích střídat, pokud k tomu najdou ve skupině konsenzus.
  5. Skupiny pracují na stejně zadaném úkolu, ale každá jej zpracuje svým kreativním způsobem tak, jak je schopna se týmově řídit.
  6. Každá skupina má svého lídra, který určuje práci a má zodpovědnost za skupinu, aby problémový úkol splnila v určitém časovém limitu.
  7. Skupiny mohou využívat různé prostředí ve škole, kde lze kreativně tvořit (sou)části problémového úkolu: výtvarná učebna, podcastové studio, venkovní učebny.
  8. Skupina je prezentanční tvůrčí jednotkou, která představuje své řešení ostatním skupinám.
  9. Skupina je jednotkou hodnotící; sleduje práci a výkon ostatních skupin a své hodnocení zdůvodňuje.
  10. Skupina není nedělitelná; lze ji na určitý čas pro konkrétní činnost rozdělit či propojit s další skupinou.
  11. Skupiny se po určitém období proměňují tak, aby se žáci naučili spolupracovat s jinými žáky. Problémové úkoly se proměňují tak, aby byly různorodé a tím pádem se do popředí dostaly různé žákovské talenty, jež se běžně ve výuce neukazují.
  12. Skupina má své pomůcky, které si sama zabezpečuje buď ze školní dílny, anebo si je přináší z domova.
  13. Skupina je odpovědná za svěřený školní majetek i spotřební materiál a funguje jako podnikatelská jednotka.
  14. Jednotlivé role ve skupině lze seskupovat k sobě, pokud je nutno v závěrečné fázi problémového úkolu utvořit expertní týmy: tým kreslířů, tým mluvčích, tým síťařů atp.

PROBLÉMOVÝ ÚKOL

Zadání vedoucí k nácviku kompetencí
  1. Pro splnění požadavků Strategie 2030+ vycházejících z kompetenčního učení je nutno žákům formulovat problémový úkol.
  2. Problémový úkol je postaven tak, aby žáci pracovali s již nabytými znalostmi a vědomostmi, nicméně jsou při řešení nuceni vyhledávat další informace.
  3. Úkol je zadán v určitém čase a s určitým omezenými nástroji: výpočetní a kancelářská technika, prostředí vybavené didaktické dílny.
  4. Problémový úkol je zadán celé skupině a je komplexní, čili lze jej dělit na určité dílčí kroky.
  5. Řešení úkolu vyžaduje obecně formulované zadání tak, aby mohli žáci k řešení přijít svými cestami, aby se v nich pěstovala touha po kreativním ztvárnění úkolu.
  6. Problémové zadání postrádá krokování – je na žákovském týmu, jak si jednotlivé kroky rozvrhne, což je součástí kompetenčního učení.
  7. Postup řešení úkolu je podroben vizuální kontrole – žáci si sami postup prací dokumentují. K této věci jsou vhodné další dílenské předměty: textový editor se v této věci jeví jako nepříhodnější, neboť žáci v něm mohou textově postup praxí zaznamenat a připravit k publikaci.
  8. Úkol je zadaný tak, aby splňoval redefinici vzdělávacího cíle dle metody SAMR.
  9. Problémový úkol je řešen ve skupinové dynamice, tj. jsou určeni lídři pro konkrétní úkoly a je v týmu distribuována zodpovědnost
  10. Problémový úkol má přípravnou fázi s vyhodnocením podmínek a rizik.
  11. Učitel zodpovědný za zadání problémového úkolu pracuje se žáky na jeho řešení; poskytuje zpětnou vazbu a poskytuje doporučení, možnosti a způsoby, jimiž lze k řešení úkolu dojít.
  12. Problémový úkol se stává součástí výzdoby školy, veřejného prostoru, webové stránky, sociální sítě.
  13. Při řešení problémového úkolu se pěstují kompetence různého typu, nejstěžejnější je hledání vhodných komunikačních strategií, aby tým fungoval koherentně.
  14. Problémový úkol a jeho řešení je součástí dlouhodobého hodnocení žáka v dílenském prostředí.
  15. Problémový úkol musí být interdisciplinární; jeho řešení a vyřešení se má propisovat do hodnocení jednotlivých oborů či předmětů, do nichž problém přesahuje.
  16. Problémový úkol pěstuje v žácích schopnost formativně se hodnotit, neboť splnění či nesplnění určitého dílčího kroku vede k neúspěchu celé skupiny.

NASLOUCHÁNÍ

Poslechové činnosti k podpoře porozumění
  1. Audiokniha nebo jakékoliv mluvené slovo je součástí výuky českého jazyka a literatury.
  2. Mluvené slovo je součástí odborných oborů, žáci cvičí poslouchání a naslouchání tím, že sledují mluvené slovo vědců v různých pořadech televizních nebo rozhlasových.
  3. Podcast je součástí vzdělávání; je to text hodný rozboru a interpretace.
  4. Rozhlasová hra nebo audiokniha jsou nedílnou součástí výuky češtiny.
  5. Příběhy se poslouchají celé, aby byla možná interpretace celého uměleckého díla.
  6. S mluveným slovem jako se souborem se pracuje v podcastovém studiu nebo ve střižně. Lze z něj pořizovat záznamy, různě kombinovat jednotlivé argumenty, vystřihávat úryvky.
  7. Pro práci s audioknihou je potřeba vybavit poslechovou místnost a připravit ji k tomu, aby se v ní mohla posluchačská gramotnost rozvíjet.
  8. Příprava učebny souvisí s projektovým vyučováním a je potřeba zapojit do práce servisní tým školy.

SERVISNÍ TÝM

Místně zakotvené učení
  1. Ve škole vzniká na každé pololetí servisní tým.
  2. Servisní tým je zřízen z žáků školy, kteří pracují na zadaných problémových úkolech vycházejících z potřeb školy jako provozu.
  3. Zpracovávají pro školu podklady, rešeršní řízení; pomáhají stavět učebny potřebné pro vnesení tématu do školy, např. stavbu auditoria nebo geometrické dílny.
  4. Mají k dispozici nářadí a materiál, který používají pro dynamizaci učebního prostředí.
  5. Pro různé učitele zpracovávají výstupy a technické materiály dle potřeb, které u každého učitele vznikají.
  6. Servisní tým je vyvolán k úkolu školním rozhlasem, pokud náhle dojde k potřebě obce, čili školy.
  7. Žák se může svobodně rozhodnout, zda bude vykonávat činnost v servisním týmu, anebo se bude účastnit výuky. Práci pro školu může v rámci vyučování odmítnout.